Hlavní blog Mangasisters


Tento blog projde tunou úprav a změn, toto je pouze dočasný stav. Celková rekontstrukce blogu bude trvat do konce roku 2016.

'Že by to byl osud?' - 7. Kapitola

24. prosince 2015 v 14:15 | Lucy Badfield

YAOI 15+! KDO NEMÁ RÁD, NEČTĚTE!

Kdo má rád Orochimara, tak to ani nečtěte.
Příjemné čtení!


Naruto - tučně
Sasuke - kurzíva

Ležel jsem na studené zemi a strašně mě bolela hlava. Vstal jsem a rozhlédl jsem se kolem. Byl jsem asi ve sklepě. Jak jsem se sem dostal? Došel jsem k železným dveřím a zkusil jsem, jestli jdou otevřít. Překvapilo mě, když jsem je bez problému otevřel. To muselo být schválně. Šel jsem nahoru po schodech a nikdo to tu ani nehlídal. Co to má jako být? "Ah, tady jsi," uslyšel jsem hlas za sebou a hned se otočil.

Nenašel jsem ho... Co když se mu něco stalo? Je to moje vina. Vrátil jsem k jeho domu a zkontroloval, jestli není uvnitř. Nebyl... A tak jsem šel najít Gaaru. "Neviděl jsi Naruta?" zeptal jsem se ho, když jsem ho uviděl. "Ne, proč se ptáš? Že by tě konečně nechal?" provokoval mě, ale já se udržel a nevrazil mu. "O tom si nech zdát. Kdybys ho viděl, tak mi řekni," odbyl jsem ho a hledal dál.

Byl to Orochimaru. Co ten po mě chce? "Vypadáš překvapeně," utrousil a ušklíbl se, "sledoval jsem tě." Jako vážně?! Chtěl jsem pryč... Hned. "Co se mnou hodláš dělat?" zeptal jsem se přímo. "Spoustu věcí," šeptl nechutně. Odstoupil jsem od něho dál a narazil do zdi. "Snad se mě nebojíš?" přiblížil se ke mně a přitiskl mě ke zdi. "Odstup," požádal jsem ho. "Neboj se," broukl mi do ouška a olízl ho. Cítil jsem se znechuceně. "Vzrušuje mě, když se tak tváříš," dodal a dal svou nohu mezi mé. Otřel se s ní o můj rozkrok a přisál se mi na krk. "Nech toho!" zařval jsem a pokusil se ho odstrčit. "Tohle mi nedělej," řekl a držel mi ruky nad mojí hlavou. Pomoz mi, Sasuke!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama