Hlavní blog Mangasisters


Tento blog projde tunou úprav a změn, toto je pouze dočasný stav. Celková rekontstrukce blogu bude trvat do konce roku 2016.

'Že by to byl osud?' - 9. Kapitola

24. prosince 2015 v 14:27 | Lucy Badfield

YAOI! KDO NEMÁ RÁD, NEČTĚTE!
Příjemné čtení!


Naruto - tučně
Sasuke - kurzíva

Probudil jsem se a znova si vzpomněl na to, co se mi včera stalo. Vybavilo se mi to přímo před očima. "Hej, jsi v pořádku?" zeptal se mě Sasuke, který přišel do pokoje se snídaní. Kývl jsem, ale nedokázal jsem se na něj podívat.

Vstal jsem dřív a udělal snídani. Vešel jsem do pokoje a Naruto byl už vzbuzený. "Hej, jsi v pořádku?" bál jsem se o něj. On pouze kývl a vyhýbal se mi pohledem. Podal jsem mu talíř s jídlem a sedl si vedle něj na postel.

Styděl jsem se... "Promiň," omluvil jsem se.

"Nemáš se za co omlouvat, idiote," pohladil jsem ho po jeho hebkých vláscích. Konečně se pustil do jídla a já se šel trochu zkulturnit.

Dojedl jsem a čekal, až se Sasuke vrátí z koupelny. Uslyšel jsem tichý křik a hned tam běžel. "Stalo se něco?" zajímalo mě, ale hned jsem sklopil pohled. Sasuke se sprchoval... "Promiň," pískl jsem a chtěl ihned zmiznout, ale on mě k němu zatáhl. "Pusť mě, prosím," požádal jsem ho.

"Podívej se konečně na mě," poprosil jsem ho. "Dobře," na to on. Konečně se mi podíval do očí a já se usmál. Pohladil jsem ho po tváři a on zčervenal. Jo, vlastně... Jsem nahý. Políbil jsem ho lehce na čelo a pustil ho. Rychle vyběhl z koupelny... Roztomilé... Mrkl jsem dolů a postavil se mi... Doufám, že si toho nevšiml!

Podíval jsem se mu do očí a já byl v rozpacích. No, viděl jsem ho už nahého, ale... Políbil mě na čelo a já ucítil, že se mi dotklo něco stehna. Doufám, že mě tu neohne! Konečně jsem byl volný a vyběhl pryč. Určitě jsem byl rudý... A k tomu jsem ještě mokrý od vody... Oddechl jsem si a otevřel jsem jeho šatník. Vytáhl jsem si nějaké oblečení a oblékl se do suchého.

Vykoukl jsem z koupelny a Naruto byl pořád v pokoji. To se mi ulevilo... "Co by jsi chtěl dělat?" zeptal jsem se ho a on se lekl, až povyskočil. Uchechtl jsem se a přisedl si k němu. "Um, nevím," odpověděl. "Jak se cítíš?" otázal jsem se. "No, docela fajn," na to on. Atmosféra začala být divná, a tak jsem se zvedl a vzal ho za ruku. "Vezmu tě domů," pověděl jsem mu a on mě následoval.

Neustále jsem se rozhlížel kolem. Popravdě jsem bál... Došli jsme ke mně a zamířili jsme rovnou do mého pokoje. "Zůstaneš tu, že?" zatahal jsem za rukáv, když chtěl odejít. "Eh? Jasně," odpověděl mi a objal mě. Cítil jsem se s ním v bezpečí. "Díky, že jsi mi pomohl," poděkoval jsem mu.

"Ale přišel jsem pozdě," přitiskl jsem si k sobě, co nejblíže šlo. "To není pravda," namítl a políbil mě. "Naruto?" divil jsem se. "Vezmi si mě," šeptl. Co?? To chce mít jako svatbu, nebo co?! "No, není na to trochu brzo," řekl jsem mu. "Huh?" nechápal.

Pak jsem si uvědomil, jak to mohlo vyznít. "Tak jsem to nemyslel," dodal jsem a shodil ho na postel. Sasuke se usmál a vyměnil naše pozice. On byl nahoře... "S radostí," pověděl mi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama