Hlavní blog Mangasisters


Tento blog projde tunou úprav a změn, toto je pouze dočasný stav. Celková rekontstrukce blogu bude trvat do konce roku 2016.

'Že by to byl osud?' - 6. Kapitola

24. prosince 2015 v 14:08 | Lucy Badfield


YAOI! KDO NEMÁ RÁD, NEČTĚTE!
Příjemné čtení!


Naruto - Tučně
Sasuke - Kurzíva

Probudila mě záře slunce. Zívl jsem a vstal jsem. Sasuke asi kolem noci odešel. Docela jsem byl rád, ale zároveň jsem se cítil osaměle. Snědl jsem snídani a šel ven. Co mám dělat doma? Jen tak jsem se procházel a pozoroval lidi. Začal jsem přemýšlet o tom, jestli jsem to nepřehnal. Nedával jsem pozor na cestu a do někoho narazil. Byl to Gaara! "Děje se něco?" zeptal se mě. "No," vzpomněl jsem si na včerejšek a zrudl, "myslel jsi to včera vážně?" "Jo," kývl a já mu hned vysvětlil: "Promiň, ale chci, aby jsi zůstal můj kámoš." Usmál se a vyhověl mi: "Dobře. Když to tak chceš, ale moje city k tobě nezmění." "Gaaro," vyslovil jsem jeho jméno s úlevou a objal ho. "Sasuke se tu dívá," upozornil mě a já od něho odstoupil.

Překvapilo mě, když jsem viděl ty dva spolu a k tomu se Naruto tvářil šťastně, takže jsem hned odcházel pryč. "Počkej!" utíkal za mnou a já zastavil. "Není to tak, jak to vypadá," namítl. "To je tvoje věc," dodal jsem a chtěl jít pryč, ale on mě chytil za ruku. "Já tě miluju," vyznal se mi."Nech mě jít," řekl jsem mu chladně. Pustil mě a tvářil se zraněně. Promiň, potřebuji být sám. Šel jsem zase do lesa, vždy se tam uklidním. Opřel jsem se o strom a díval se dopředu. "Jakou máme vůbec budoucnost?" zeptal jsem se sám sebe.

Cítil jsem se špatně. Neměl jsem ho opouštět. Chci s ním být, ale on nemusí chtít. Byl jsem doma a ležel na posteli. Stále voněla po něm. Schoulil jsem se do klubíčka a usnul. Dokonce se mi zdál i sen, což se často neděje. Stál jsem v bílé místnosti a nikde nebyly dveře. "Nechci tě nikdy vidět," uslyšel jsem známý hlas. Byl to Sasuke. "Hrál jsem si s tebou." "Lžeš!" zařval jsem a probudil se v slzách. Musel jsem jít za ním, ať vím, jak to s námi je.

Stále jsem byl v lese. Domů se mi nechtělo. "Sasuke!" volal mě Naruto. Měl bych se mu omluvit. Najednou jsem uslyšel křik a začal se o něj bát. Čekal jsem, jestli mě ještě jednou zavolá, ale nic se nestalo. Kde sakra je?! Nenašel jsem ho... Prohledal jsem to všude... Co teď?!

Něco jsem zahlédl ve křoví a okamžitě zakřičel. Opravdu bych neměl být sám v lese. Uslyšel jsem kroky a rychle jsem se schoval. Něco mě bouchlo do hlavy a omdlel jsem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama