Hlavní blog Mangasisters


Tento blog projde tunou úprav a změn, toto je pouze dočasný stav. Celková rekontstrukce blogu bude trvat do konce roku 2016.

'Že by to byl osud?' - 3. Kapitola

3. listopadu 2015 v 8:07 | Taura-sama

UPOZORNĚNÍ!

YAOI! KDO NEMÁ RÁD, NEČTĚTE!

Povídku napsala Lucy Badfield ^^.
Omlouvám se za zpožděné přidání (x'D).
Přeji příjemné čtení.



Naruto - tučně
Sasuke - kurzíva

Dnes byl předvečer svátku Všech svatých. Rozhodl jsem se, že přinutím Sasukeho, aby ho taky oslavil. Připravil jsem mu kostým upíra a sobě kostým čaroděje. Sasuke přišel do mého pokoje a zastavil se, když uviděl ty kostýmy. "To nemyslíš vážně," pověděl mi, "nejsme malé děti." "Ale vždyť to není jenom pro malé děti," snažil jsem se ho přemluvit. "Tak dobře," souhlasil a já jsem zajásal: "Jo!"

Nechtělo se mi nikam jít, ale, když jsem viděl, jak je z toho nadšený, změnil jsem názor, ale stejně si to s ním vyřídím. Vzal jsem kostým upíra a šel se převléknout. Seděl perfektně, ale cítil jsem, že rudnu. "Proč tohle dělám?" zeptal jsem se sám sebe. "Sasuke, už jsi?" zavolal mě Naruto a já se mu šel ukázat. "Wow! Vypadáš úžasně," prohlížel si mě od shora dolů. Naruto vypadal jako malé děcko, které se nadchne pro všechno. No, vlastně takový je pořád. Oddechl jsem si a vyrazili do ulic. Potkali Kakashiho a Sakuru. "Ahoj, Sasuke," objala mě. Naruto ji přímo probodával pohledem. Odstoupila ode mě a usmála se. Měla na sobě kostým neko a Kakashi kostým mumie. "To se tu snad všichni zbláznili," řekl jsem omylem nahlas. "Ale vždyť je to zábava," uchechtla se Sakura. "Jak myslíš," odbyl jsem ji, "Naruto, kam chceš jít?" "Tamhle," ukázal na místo, kde se podával ramen. A tak jsme tam šli. Najedli jsme se a jen tak se procházeli. Klepali na různé domy a podobné blbosti.

Dostali jsme spoustu dobrot. Doufal jsem, že se Sasuke aspoň trochu bavil. Podíval jsem se na něj a usmíval se, takže mise splněna. "Co bys chtěl dělat ty?" zeptal jsem se ho. Ušklíbl se a vzal mě za ruku. Dovedl mě k lesu a začínal jsem se bát. "Musíme tam jít?" otázal jsem se ho. "Jo, jinak by to nebylo dostatečně strašidelné," odpověděl mi. Procházeli jsme se v lese a já se ho pořádně držel. Uslyšel jsem něco ve křoví a vyjekl. Sasuke se mi smál a šel jsem tam podívat. Byla to kočka. Co dělá v lese?! Sasuke ji pohladil a měl na tváři znova ten hřejivý úsměv. Přestal se věnovat té kočce a přišel ke mně.

Musel jsem se smát. To, jak vyjekl, bylo moc. Lekl se malého koťátka... Posránek jeden. Přistoupil jsem k němu a letmě ho políbil. Zrudl. Byl tak roztomilý! Naklonil jsem se k jeho krku jako správný upír a kousl ho. "Co to děláš?!" zařval, ale já ho nepustil a dával mu letmé polibky tam, kde jsem kousl. "Jsem upír, ne?" pronesl jsem a přisál jsem se mu na krk. "Sasuke!" vyjekl moje jméno a podíval se na něj. "T-tam něco bylo," třásl se. Šel jsem to zkontrolovat, ale nic tam nebyla. "Co to meleš? Nic tam není," pověděl jsem mu a on na mě skočil. "Já vím," pošeptal mi do ucha. "Ty jeden lumpe," shodil jsem ho pod sebe. "Nechcete mě začarovat, pane čaroději?" broukl jsem a políbil ho. Pak jsem si lehl vedle něj a díval se na nebe. Všude byly hvězdy.

"Sasuke?" dloubl jsem do něj. "Hm?" "Nechceš dneska přespat u mě?" nabídl jsem mu a cítil jsem, jak rudnu. "Klidně," vstal a mířili jsme ke mně. Po cestě jsme se drželi za ruku a lidi na nás zírali. Asi záviděli. Došli jsme ke mě a převlékli se (každý sám samozřejmě). Lehli jsme si do postele a Sasuke mi popřál: "Dobrou noc." Ihned jsem usnul v jeho objetí a těšil jsem se, až se vzbudím a uvidím ho vedle mě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Naru-chan Naru-chan | Web | 5. listopadu 2015 v 23:18 | Reagovat

Kawaii!! :D

2 katka katka | 8. listopadu 2015 v 8:44 | Reagovat

moc hezké a něžné až na Sakuru , děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama